Červenec 2010

Filipíny: 1521

23. července 2010 v 16:19 Blog
23.7. 2010 21:01 místního času
S menším zpožděním ale přece…


Filipíny: muzeum provincie Cebu plus něco navíc

14. července 2010 v 17:42 Blog
14.7. 2010 22:40 místního času
Než začnu další část blogu, tak bych ještě rád zmínil několik věcí k přiblížení života v Cebu. Tou první je doprava. Jezdí se tady úplně na všem. Nejvíc je na ulici asi Jeepney. To jsou přestavěné americké jeepy, které používali vojáci za 2.světové války. Přestavba spočívá většinou v protažení karoserie (tím vznikne prostor pro cestující) a v pomalování co nejzběsilejšíma barvama. Na druhém místě to jsou různé mopedy a motorky. Zbytek kolon tvoří taxi, kola (často s něčím jako sajtkára) a koněm tažené povozy. Pro provoz na silnicích je taky typické naprosté nerespektování nějakých pravidel. Pokud tedy filipínská pravidla silničního provozu nevypadají zelená-jeď, červená-jeď a několikrát zatrub. Stejně tak se porušují i všechny zákazy a příkazy a když je místo, tak se klidně předjíždí i v protisměru. To samé platí i pro chodce. Když už je některá křižovatka vybavená semaforem pro chodce tak (buď nefunguje a nebo) zadrží skupinku do maximálního počtu 10 lidí. Jakmile se na chodníku sejde chodců víc, tak se houfně nacpou mezi projíždějící auta.


Filipíny: první dny

11. července 2010 v 7:29 Blog
11.7. 2010 12:30 místního času
Nejsem žádný zkušený cestovatel a tak na rovinu přiznám, že mě překvapilo, jaká díra Cebu je. No tak tohle bude síla. Jedu taxíkem do hotelu a tak mám možnost se v klidu rozhlížet okolo sebe. Domy postavené určitě ještě za koloniální éry, od té doby pěkně zchátralé a opravované pouze igelitem a vlitým plechem. Občas se mihne nějaká banka, kterou od okolní zástavby poznáte podle nápisu a chlápka s brokovnicí popřípadě M16.


Filipíny: odlet

7. července 2010 v 6:42 Blog
6.7.2010 18:43 místního času, letiště Praha Ruzyně 
Juhůůůů :) Někoho na letišti konečně napadlo, že wi-fi zdarma pro cestující není úplně marný. Aby ze mě přece jenom vytáhli nějaký cash, tak za neplacenou verzi budu každých pět minut přesměrován na úvodní stránku. Možná to napadlo některého z těch nudících se samopalníků, kteří tady chodí pro uklidnění cestujících. Já bohužel vím, jak málo stačí, aby u PČR dostali do ruky zbraň. Nic proti policajtům, jenom mě jejich přítomnost nijak neuklidňuje. Možná k tomu přispívá i to, že já jsem na rozdíl od nich ozbrojen pouze propiskou.